Pekárkův mlýn

Historie mlýna sahá až do 16. stolení, kdy podle dochovaných záznamů zde stávala soukenická valcha, která byla později přestavěna na mlýn.

Do roku 1928 byl mlýn majetkem rodiny Weberů a byl poháněn vodním kolem. V tomto roce se stal novým majitelem Karel Pekárek, který sám pocházel z mlynářské rodiny.

Rodina Pekárkova vlastnila také mlýn v Cejli u Jihlavy, ten byl založen již ve 14. století a současně provozovala mlýn v Jihlavě, dodnes je po něm pojmenována Mlýnská ulice.

Mlýn v Rantířově byl postupně modernizován, vodní kolo bylo nahrazeno dvěma turbínami typu Reiffenstein a mlýn úspěšně prosperoval. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl mlýn postupně likvidován, technologie demontována až došlo k totální devastaci celého objektu včetně vodního díla.

V roce 1991 byl zchátralý mlýn v restituci vrácen rodině Pekárků. V průběhu dvou let byla provedena rozsáhlá a nákladná rekonstrukce, spolu s obnovením vodního díla, které bylo osazeno Kaplanovou turbínou o výkonu 90 kW.

V roce 1993 byla obnovena mlynářská výroba pomocí technologie Prokop Pardubice a současně zahájen provoz spolu s výrobou vlastní elektrické energie.

V současné době je kapacita mlýna 30 t semletého obilí za 24 hodin. Linka je universální pro mletí pšenice i žita a při výrobě je kladen velký důraz na nepřetržitou kontrolu kvality.